Můžete přijet pomoct… Nebo aspoň na dovolenou!

Dominik Obruča je absolventem sociologie na FF UK a v současné době studentem mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci a zároveň vinořským rodákem, který tu žije celý život. Začátkem tohoto roku se rozhodl spolu s dalšími českými dobrovolníky odjet na ostrov Lesbos, aby zde pomohl řešit následky velké humanitárního krize vyvolané stále nekončící válkou v Sýrii umocněnou v posledních měsících masivním ruským bombardováním civilních cílů.

Proč jsi odjel zrovna na Lesbos?

Řecké ostrovy jsou začátkem takzvané Balkánské cesty, po které se v současné době přesouvají tisíce uprchlíků do západní Evropy. Po celé této trase probíhá rozsáhlá humanitární krize. Vlády jednotlivých zemí, Evropská unie ani velké humanitární organizace ani po několika měsících nedokázaly tuto krizi dostatečně řešit, a tak významnou část pomoci poskytují dobrovolníci. Od září do prosince jsem se již třikrát zúčastnil pomoci v Srbsku, kde se zformoval tým českých dobrovolníků, známý jako „Czech Team.“ Část z těchto lidí se rozhodla pomáhat také na Lesbu. Protože pomoc byla potřeba i na začátku tohoto roku, rozhodl jsem se české dobrovolníky na ostrově podpořit a tři týdny s nimi spolupracovat.

V čem ta práce spočívala?

Na ostrově jsou stovky dobrovolníků z celého světa a někdy nastávají absurdní situace, kdy v uprchlickém táboře nebo na pláži, na kterou připlouvají čluny s uprchlíky, je více dobrovolníků než uprchlíků. Pokud je ale potřeba pomoci s nějakou nepopulární podpůrnou prací, dobrovolníci chybí. A právě na těchto místech pomáhají dobrovolníci Czech Teamu. Většinu času jsme tedy strávili buď ve skladech, kde jsme třídili oblečení a další materiální pomoc. Spolupracovali jsme také s malou neziskovkou „Dirty Girls of Lesvos Island,“ která sbírá mokré a špinavé oblečení od uprchlíků, nechává je v místní prádelně vyprat a poté rozvést do skladů a uprchlických táborů, kde může být znovu použito.

Jakou zkušenost jsi si odtamtud odvezl?

 Zaprvé asi to, že mnohem důležitější než množství peněz, lidí a humanitární pomoci, je dobrá koordinace práce mezi jednotlivými organizacemi a skupinami dobrovolníků. Ta na Lesbu chybí, pomoc je proto neefektivní, drahá a dochází k plýtvání. Nutno říci, že viníkem plýtvání je většinou špatně odvedená práce humanitárních organizací, nikoli uprchlíci samotní. Zadruhé to, že obětí krize nejsou jen samotní uprchlíci, ale v případě Lesbu i místní obyvatelé. Ostrov je finančně závislý na příjmech z turistického ruchu. Kvůli uprchlíkům ale nikdo přijet nechce, místní hotel nemají na sezónu žádné rezervace.

 Jaký způsob pomoci vidíš jako nejefektivnější?

Je možné přispět finančně, ale zde chci upozornit na smutný fakt, že způsob práce a efektivita humanitárních organizací se velmi liší a některé organizace s příspěvky nakládají nezodpovědně. Je proto důležité podporovat pouze ty organizace, kterým můžeme důvěřovat, a nenechat se ovlivnit pouze emotivním PR. Je možné také přispět materiálně, ale zde je opět potřeba nejdříve zjistit si nějaké informace, jestli je pomoc na místě určení opravdu potřebná. Na Lesbos přichází kvanta věcí z celého světa, které je pro potřeby uprchlíků vydávajících se na Balkánskou nevhodné. Paradoxně by tyto věci uprchlíkům často prospěli více v zemích, odkud je pomoc posílaná. Materiální pomoc může být mnohem efektivněji využitá například v nějakém ubytovacím zařízení v Německu, kde lidé zůstávají delší dobu, než tam, kudy pouze procházejí. Posílat je třeba pouze roztříděné věci a přehledně popsané (ideálně v angličtině), to usnadní další práci ve skladech a při distribuci.

Pomoc se dá ale spojit i s odpočinkem. Postižení krizí jsou nejen uprchlíci, ale také obyvatelé řeckých ostrovů v blízkosti Turecka. Většina z nich je ekonomicky přímo závislá na turistickém ruchu. Kvůli přítomnosti uprchlíků ale turisté do těchto oblastí nechtějí jezdit a provozovatelé penzionů a hotelů nemají na léto téměř žádné rezervace. Můžete tedy pomoc tím, že si na některý z těchto ostrovů zajedete na dovolenou. Z uprchlíků v Řecku není potřeba mít obavy.

A kdyby chtěl někdo přispět konkrétní prací v terénu?

K potřebným, průběžně aktualizovaným informacím se každý zájemce dostane například po přihlášení do této FB skupiny: https://www.facebook.com/groups/1646456048969925/ Práce v terénu není vyhrazena nějaké specializované skupině lidí. Vítán je každý, kdo je ochoten pomoci s čím je potřeba a vzdát se alespoň na pár dní svého pohodlí a přizpůsobit se často ne zcela standartním podmínkám. Mezi dobrovolníky v terénu jsem potkat pestrou směs lidí od studentů v maturitním ročníku po aktivní důchodce.

O uprchlících a celé situace s tím spojené v českém prostředí koluje řada zkreslených informací, nedorozumění i účelových lží. Nepřímou formou pomoci proto může být uspořádání besedy nebo přednášky pro veřejnost. Pokud by měl někdo zájem něco uspořádat, může se obrátit přímo na mě, nebo na Studentské hnutí za solidaritu, které disponuje databází dobrovolníků, kteří se s uprchlíky setkali, i odborníků na dílčí problémy, které jsou s touto situací spojené – např. arabisty, religionisty, politology atp. Více informací o této iniciativě je možné nalézt zde: http://studentizasolidaritu.ff.cuni.cz/.

Comments are closed.