Po asi milionu let čekání na projektanta a stavební úřad došlo ke zkolaudování zámecké zdi, která fakticky už roky stojí, jen to razítko. Hurá.
A kolaudací teď bylo víc. MČ Praha-Vinoř má zkolaudovaný svůj první a jediný výtah. Je ve zdravotním středisku a jezdí nahoru i dolu. Tak snad bude dobře sloužit.
Ve zdravotním středisku můžeme ještě zůstat, běží tu v plném kvaltu vybudování dvou nových ordinací a s tím i rozšíření prodejních prostor lékárny. To ale také znamená, že lékárna bude minimálně tři týdny zavřená. Ale jinak to prostě nejde.
A snad se brzy podaří najít zájemce o rekonstrukci horního patra, kde by mohlo vzniknout pět ordinací. Budeme je potřebovat. Pokud se postaví oba velké developerské projekty, tak počet obyvatel naroste. Všichni nájemníci, kteří v horním patře bydleli, jsou již přestěhováni nebo mají nové bydlení domluvené a zajištěné.
Úřad na svou žádost bohužel opouští referentka vnitřní správy. Kdybyste o někom věděli, dejte vědět (link v komentáři).
O vzhled obce a péči o zeleň se dosud starala naše referentka pro zeleň Jana Vaculová. Ale jedna pracovní pozice na to prostě nestačí. Od února máme posilu v podobě šéfa pracovní čety Jana Kece. Těch věcí, o které je potřeba se postarat, je opravdu hodně, od pravidelného vysypávání košů po nejrůznější opravy mobiliáře, odstraňování ulomené větve, sekání trávy, hrabání listí na hřbitově, tu je potřeba něco dovézt, opravit, nasadit, sundat…
Jana Vaculová se coby referentka pro zeleň bude moci plně věnovat koncepční a úřední práci a Jan Kec bude spolu s naší pracovní četou pečovat o vzhled obce. (A pokud víte o nějakém nepořádku, vyvráceném koši, nahlaste přes Munipolis, postaráme se o to, link na to, jak se snadno a rychle přihlásit v komentáři).
Nechali jsme osadit tři solární lampy k cyklostezce do Satalic, které nám někdo v prosinci ukradl. A těžko říct, kdo na nich co vidí, ale během února nám někdo jednu zase sundal. Tentokrát ji nechal trochu pochroumanou na místě. Snad se z toho nestane nějaký nový sport. Nás moc nebaví.
Společnost Cetin, respektive její dodavatelská firma, měla ve Vinoři dobrodružnou hru: hledali chráničky, které podle dokumentace měly být zakopané v zemi a připravené na zafoukání optického vlákna. Mapy sice jasně ukazují, kde chráničky jsou, ale ony tam fyzicky nejsou. Ale nějak to našli o kus jinde a zavedení optického internetu od Cetinu se na novém sídlišti blíží k šťastnému konci.
Vinoří proběhlo nějakých dvanáct set běžců Palestra Kbelské desítky. Byla kvůli tomu na chvíli omezená doprava ve Vinoři (takže třeba nešlo objednat rozvoz pizzy, což bolestně zasáhlo přípravu plesu). Běh úspěšně proběhl a pizza už se zase rozváží.
Ples. Reprezentační ples se poprvé konal v tělocvičně naší školy. Byl to pokus, jestli to jde, jestli to ty prostory unesou, jestli je to organizačně zvládnutelné. Budeme si k tomu dělat ještě zvláštní poradu, kde si dáme dohromady plusy a mínusy, kde si sepíšeme, co bylo dobře a co se nepovedlo a příště se musí udělat lépe.
Ale vcelku je jisté, že další reprezentační ples se bude zase konat v tělocvičně. K plesu bude určitě ještě extra článek, nebo dva. Je to velká zkušenost.
Každopádně se nám vyplatila spolupráce s naším partnerským městem Schulzendorfem. Schulzendorf nám na ples půjčil zátěžový koberec, který během plesu ochránil povrch tělocvičny. V Schulzendorfu mají multifunkční halu, kde koberec využijí často. A protože starosta Schulzendorfu Markus Mücke je skvělý tanečník, pozvali jsme jej na ples. A když ples u nás viděl, řekl si, že by se Schulzendorf mohl inspirovat a taky uspořádat ples. Takže pomoc a inspirace proudí oběma směry.
Bylo veřejné projednání k možnému sportovišti za Billou. Bylo to věcné a důstojné, byť je zjevné, že nejbližší sousedé ze záměru radost nemají ani pramalou. Uvidíme, kam se projekt posune.
Vysypali jsme cestičku na hrázi rybníků novým štěrkem. Už to chtělo.
